Kočka Fatyra . Proč jsem ji zařadila na tyto stránky? 

Moje kočka je můj psychoterapeut. Pokaždé, když mi nebylo dobře, byla se mnou. 

Od prvního dne, kdy jsem si pro ni jela do doporučené chovné stanice jsem cítila naše vzájemné propojení. Cestou domů jsem ji měla v přepravce na sedadle spolujezdce, abych na ni viděla.  Cesta byla dlouhá, když nespinkala, tak na mě pořád koukala a povídala si se mnou. Vydávala všelijaké zvuky, které neměly vůbec nic společného s mňoukáním. Pro toto plemeno je to typické, Mainská mývalí kočka totiž někdy tak divně bručí nebo vrká i samotné vrnění je mnohem hlasitější, než u našich domácích kočiček. Je to někdy sranda, ta její komunikace… Dnes už jsou kočičky tři, Faty a její dvě dcery, které jsem si nechala. Každý den s nimi mluvím a naslouchám jim. 

Zkuste také komunikovat se svými mazlíčky, budete překvapeni, jak jsou na vás vaše zvířátka naladěná.